Jak fotit super makro levně bez makroobjektivu – reverzní technika (první část)

Jak fotit super makro levně bez makroobjektivu – reverzní technika (první část) 602 400 Karel Chytil

Úvod

Napsat souhrnný článek o technice reverzního uchycení objektivu je vcelku složitý proces, zejména kvůli mnoha teoretickým a praktickým poznatkům a nastoleným otázkám co vynechat, do jaké míry zabrousit, aby se stále jednalo o obecný článek, jaké parametry dodržet. Přesto se pokusím stručně a jednoduše popsat problematiku, jak pro ty čtenáře fotografy, kteří se s reverzem nikdy nesetkali, tak pro ty, kteří ať už zkoušeli či se zajímali o tento, v minulosti velmi oblíbený a levný, postup zhotovování snímků (reverzní technika).

Co je to makrofotografie

Než přikročíme k metodě, měli bychom si ve zkratce říci, co je makrofotografií. Rozumíme jí fotografický proces a záznam obrazu, který má detailnější strukturu, než je schopno rozlišit lidské oko na vzdálenost 25 centimetrů. Přesnější definice počítá s nutným předpokladem zvětšení v měřítku od 1 : 1 do 30 : 1. Tento poměr není nic jiného než velikost předmětu promítnutého na snímač (či film) vzhledem ke skutečné velikosti objektu.

Definice reverzního uchycení objektivu (reverzní technika)

Reverzní technika fotografování Vám dovoluje prakticky jakýkoliv objektiv otočit a uchytit jej k tělu fotoaparátu. Přední člen objektivu dosedá k bajonetu a zadní člen tím pádem míří ven. K uchycení se používá reverzní kroužek. Není to nic jiného než kovová redukce, z jedné strany s úchytem na bajonet těla, z druhé strany se závitem. Pokud například vlastníte Nikkor objektiv s průměrem filtru 58 mm a chcete využít těla Nikonu, potřebujete reverzní kroužek, který má z jedné strany úchyt na bajonet Nikon (tudíž F bajonet) a z druhé strany závit 58 milimetrů. Díky reverznímu uchycení můžete na redukci našroubovat jakoukoliv optickou soustavu, nejste omezeni značkou objektivu, jeho kompatibilitou s tělem fotoaparátu. Při koupi kroužku zohledníte typ bajonetu a potřebný průměr optické soustavy.

Reverzní kroužek

Schéma

Na následujícím obrázku jsem vykreslil chování objektivu o ohniskové vzdálenosti 50 milimetrů. Sklo takových parametrů mívá obyčejně přibližné měřítko zvětšení 1 : 6, což znamená, že obraz (y’) se promítá na snímač/film v šestině své reálné velikosti (y). Otočením objektivu jsou hodnoty identické, tj. y’ = y. Pro představu je zobrazena i reverzní optická soustava 28 mm, která již promítá obraz dvojnásobný ke své skutečné předloze. Logicky můžeme odvodit, že čím širokoúhlejší objektiv, tím vyšší měřítko zvětšení reverzním uchycením získáme.

Promítání na snímač

Měřítko zvětšení

  • Měřítko zvětšení (y' : 1)

Typy objektivů vhodných pro reverz

Ideálním řešením jsou pevná skla se clonovým kruhem. Můžete použít i moderní pevná světelná skla, stejně jako standardní zoomové objektivy s běžnou světelností (tj. přibližně do f/5.6). Moderní objektivy bez možnosti měnit manuálně clonu jsou malinko komplikovanější.

Objektivy se clonovým kruhem

Vzhledem k minimálnímu nutnému měřítku zvětšení 1 : 1 jsou vhodná skla s ohniskovou vzdáleností 50 milimetrů a méně. Hodnotu clony lze regulovat přímo na objektivu. Jelikož je reverzní technika co nejlevnějším řešením, doporučuji stará manuální skla. Cenově výhodná jsou ta s m42 závitem (pro Pentax, Zenit, Prakticu…). Levným m42 objektivem je Helios 58mm f/2, reverzně nedává úplné přesné zvětšení 1 : 1. Ale je vysoce oblíben s dalšími postupy u makrofotografie (mezikroužky, měch, plus kombinace s otočením) a také díky jemnému podání kresby s legendárním bokehem, ideální na portréty. Další možností jsou nikkorová a canonová levná FD skla. AI a AIs verze Nikkorů můžete úspěšně používat na digitálních Nikonech v normální poloze, u canonových objektivů to tak jednoznačné není. Tato firma totiž v průběhu historie svůj bajonet několikrát pozměnila. FD objektivy je nutné pro standardní použití připojit přes FD/EOS adaptér.

Výčet několika objektivů:

M42 objektivy
  • Pentacon 29mm f/2.8
  • Zeiss Pancolar 50 f/1.8
  • Yashica Auto Yashinon DS 50 f/1.4
  • Super-Takumar 50 f/1.4
  • Helios 58 f/2
F bajonet
  • Nikkor 28mm f/2.8 AIs
  • Nikkor 35mm f/2 AI
  • Nikkor-H 50mm f/2 AI
FD bajonet
  • Canon FD 35mm f/2.8
  • Canon FD 50mm f/1.8
ukazkaobjektivu

Jak použít objektiv bez clonového kruhu

Většina moderních objektivů kruhem opatřena není, má pouze kovový plátek ovládající otvor clony (viz obrázek níže). Plátek má obloukem vymezenou dráhu a je uchycen na pružince. Ta jej po odpojení od těla fotoaparátu vrátí do krajní polohy, tj. na nejvyšší možnou hodnotu clony.
Jak nastavit clonu? Možností je několik. Ta nejjednodušší varianta spočívá v umístění překážky, aby se plíšek nemohl zcela vrátit do krajní polohy. V přírodě poslouží k tomuto účelu například kousek zdřevnatělé části rostliny. Jakým způsobem se dovtípit, kterou hodnotu clony mám nastavenu? Jelikož clonové číslo f je dáno poměrem ohniskové vzdálenosti objektivu a průměru vstupní čočky, výsledek jsme schopni určit velice rychle. I když přesná znalost je v tomto případě nepotřebná, jednoduše zafixujte, například do necelé poloviny rozmezí pohybu plíšku. Podívejte se do hledáčku a foťte.

Objektiv bez clonového kruhu

Další možností je mít adaptér měnící clonu. Je to nástavec, který se našroubuje zezadu na objektiv. Má páčku, kterou můžete posouvat a tím i měnit postavení plíšku. Originální adaptéry od Nikonu mají i vstup pro kabelovou spoušť a uživatel si dávkuje přesnou hodnotu clony, aniž by musel zasahovat při fotografování do scény. Zajímavá věcička, zvlášť pro přesné nastavení clony. Otázkou je využitelnost například adaptéru Nikon BR-6 a kabelové spouště AR-10 vzhledem k cenám obou výrobků (viz web prodejce). Zamyšlení nechám na čtenářích.

Tip: Majitelé Canonu si mohou hodnotu clony moderního objektivu (stejné značky) zafixovat jednoduše. Stačí při správně připojeném objektivu nastavit požadované clonové číslo f a při držení tlačítka pro náhled hloubky ostrosti objektiv od těla odpojit. Vyzkoušejte.

Ukázky

Následující fotografie byly pořízeny standardním zoomem Nikkor 28 – 80 mm f/3.3 – 5.6 G jako testovací snímky v době, kdy jsem s reverzem začínal.

ukazkymakrofotografii

Závěr první části

V další části teorie se zaměříme na expozici snímků a postup, jakým způsobem pomocí reverzního uchycení fotografovat. Rozebereme problematiku hloubky ostrosti DOF. Srovnáme možnosti externích a interních blesků. Na brzké shledání se těší Karel Chytil.

1 comment
  • Mackovčáková Zuzana

    Finálna podoba článku je spracovaná spôsobom, ktorý prináša čitateľovi určitú hodnotu a odborný prehľad. Stručne, zaujímavo, zrozumiteľne a jednoducho popísaná problematika poukazuje na vynikajúce – teoretické i praktické – skúsenosti a poznatky autora v danej oblasti.
    Výborná práca 👌📷

Leave a Reply

Your email address will not be published.